Stránky prosím berte pouze jako můj slovní průjem a pískoviště. Jen tak si dělám poznámky o tom, co mě zajímá, a zkouším si, jestli má cenu se vrtat v něčem, čemu nerozumím - NEMAJÍC JAKÝCHKOLI VEŘEJNÝCH AMBIC - je na vás, jestli se tím chcete prohrabávat taky...
...o předvídavých rodičích a tak...
10. 6. 2013
Vyklízíme pokoj v terénní stanici ve Vrbce, máme hodinové zpoždění odjezdu domů a fofrujeme, protože doma valem stydne dobrý oběd a někteří z nás ještě potřebují chytit večerní letadlo z Václava Havla. Neznáme slovo nervozita, ovšem úplně v pohodě nejsme a snažíme se v rámci možností spěchat. Časový rozvrh hatí zejména Káťa, vytasí kupříkladu s nápadem zahrát si své oblíbené "Hádej kdo?" (... Mami, 'seš nějakej škaredej kůň?...) nebo zběsile běhat mezi účastníky expedice jako by se ani nechumelilo. Nenechá se chytit, potažmo převléct z "pracovních" tepláků do pohodlného a vzdušného oblečení na cestu autem.
...o dětském blues a tak...
10. 6. 2013
Všechny blogové vstupy holt nemohou být veselé. Ani tento není. Vracíme se z Hrubé Vrbky domů. Autem. Máme za sebou fantastický zážitek z boršické svatby, krojovaného souboru, voničky, falešné nevěsty, nezapomenutelný westernový dětský den s opékáním, indiány, rýžováním zlata (Lucinka narýžovala čtyři valouny zlata, čímž zajistila celé rodině klidnou existenci na několik desítek let), šerifem, bandity, kolalokou a jízdou na koňském povoze, z dětské tomboly dva polštářky (za celý dětský den organizátorům v hlubokém předklonu děkujeme), absolvovali jsme několik dětských hřišť, počuranou přestávku v Uherském Hradišti... Bylo to skvělé po všech stránkách, i když my dospělí jsme si šáhli při zajišťování plného komfortu svých dětí leckdy i hodně hluboko. Kateřinka má všelijaké stavy, ale z melancholie náhle propadá dobré náladě a pracuje na své nejnovější hitovce, která začíná přesně takto...
... o pomoci v domácnosti a tak...
21. 5. 2013
Přerovnáváme hory zimních věcí a nahrazujeme je velehorami letních šatek na zmrzlinku a podobné kulturní události. Vládne tu naprosté bezvládí. Matka si chtě nechtě musí odskočit, a tak se stane, že i ty dvakrát srovnané věci se opět dostávají do spirály skládání, komínkování a posuzování velikostí, dobře jí tak. Slyšíme naléhavý Lucinčin hlas...
... o gurmánských přehmatech a tak...
21. 5. 2013
- Mami, jak se jmenuje ta polívka?
- Jarní s kapáním. Chutná Ti?
...o mravencích a tak...
20. 5. 2013
Dnes unikly na veřejnost první verše Kačenčiny největší hudební pecky...
...o nebeských znameních a tak...
29. 4. 2013
Kateřinka mě nedávno překvapila pokročilou otázkou "Můžou děti skopce?" Zřejmě jsem dlouho váhala - opravdu jsem nevěděla, za jakých okolností můžou děti skopce, případně co jim v tom brání... Když přemýšlíte, ubíhá čas dočista jinak, ovšem Kateřinka se mnou zřejmě ztratila trpělivost a z letargie mě vytrhla doplňující otázkou...
...o věcech jasných jako daňový podvod a tak...
27. 4. 2013
Kateřince se stalo něco, co se jí už dlouho nestalo. Nějak se venku zapomněla a tak se to sešlo, že si na dvorku ucvrnkla do gatí a co čert nechtěl, ještě při tom seděla na své motorce, která to tím pádem koupila plnou palbou. Což o to, následky jsme briskně zlikvidovali a na celý incident jsme ve víru jiných incidentů velice brzy dočista zapomněli. Nikoli však naše Kate. Toto faux pas v ní zanechalo hluboký dojem. Tak hluboký, že ještě v pátek v barvách všecko reportovala tatínkovi, jakmile se vrátil ze služebky. Bylo jasné, že tím pádem nebylo možné přejít celou trapnou záležitost mlčením. Rekonstrukci posledních momentů rozhovoru mezi otcem a druhorozenou dcerou uvádíme v doslovném přepisu.
...o lysohlávkách a tak...
18. 4. 2013
Je půvabné, jak si děti dokážou dát v hlavě dohromady souvislosti a neznámá slova zkomolit do známých... Naše oblíbené jsou...
...o rodící se soustavě jednotek rychlosti batolat...
10. 4. 2013
Včera jsme byli svědky zrodu nadějné soustavy nových jednotek, které napomáhají představit si rychlost pohybu batolat...
... o hraní na hrdiny a tak...
2. 4. 2013
Lucinka, Kačka a děda budou hrát na školku. Lucinka rázně rozděluje role učitelky, kuchařky a uklízečky, něco musí zůstat taky pro ni...
...o recitacích a tak...
22. 3. 2013
Na světě je další kompilace úspěšných a osvědčených básnických a pěveckých pecek...
...o přehnané péči a tak...
18. 3. 2013
"Lucinko", povídám v neděli, když končily jarní prázdniny, "já Tě nepustím do školky, já si Tě zítra nechám doma..."
"Jóóó, a proč jako?"
...o dětském filosofování a tak...
15. 3. 2013
Jedna z remcavých perel naší prvorozené. Velmi podobně jako její tatínek si spíš jen tak pro sebe posteskne...
... o ochotnickém divadle a tak...
15. 3. 2013
Nepravidelné večerní lehánky u babičky a dědy s papírovým divadélkem v hlavní roli se včera poněkud zvrhly...
... o něžných citových výlevech a tak...
15. 3. 2013
Velká byla včera vůbec v dobrém rozmaru, tak se ještě těsně před spaním rozněžnila, až cukr ukapával...
...o volbách a tak...
20. 1. 2013
Lucinka už ztrácí trpělivost se všemi členy domácnosti. Požadavky nás všech se stupňují, vyžadujeme např. aby si čistila zuby, snídala vydatně a zdravě, převlékala se ze školkového oblečení do domácího, nosila papučky, trénovala správnou výslovnost ... no je toho prostě moc :)
O uhličitanu draselném a tak...
19. 11. 2012
Dnes mě Lucinka maximálně překvapila sdělením, že už ví, co je to potaš... Vzhledem k rodinným chemickým genům z manželovy strany jsem si ale řekla Proč nééééé, a nechala jsem si potaš taky přiblížit, jeden nikdy neví, kdy se mu to může hodit...
... o lese a tak...
23. 10. 2012
Včerejší den jsme dobré dvě hodinky chodily po lese a sháněly přírodniny na dnešní tvořivku. Lucinka s tím měla spoustu starostí, takže nakonec si vycházku nejvíc užila Ťáťa, která nevynechala jedinou příležitost vyválet se v bahně a tradičně usoudila, že kočárek je pro blbce, takže pro cestu zpět zvolila kombinovanou osobní přepravu "Země-máma-Země"...
... o koupání a tak...
18. 10. 2012
Koupacích máme hodně situačních, ale nesmrtelné jsou např. Lucinčiny lektvary Jablko proti revmatismu, Tyvole proti křeči a Lední medvěd proti chřipce... Tak snad alespoň jedna epická za všechny...
O pravdě a tak...
21. 6. 2012
Na pokraji fyzického vyčerpání se ptám: Kdo proboha připevnil Kačence ten ocásek?!?
- JÁ JSEM TO NEBYLA, TO SE TEDA PŘIZNÁVÁM! :-)